Taková ztráta krve!
3. 06. 2005, 9:16 · Ze života
Tak story s generační obměnou iPodů má docela zábavnou dohru. Součástí “Velkého plánu” byl také úklid v mé MP3 sbírce, aby byla rozumně použitelná, jelikož to bylo několik chaoticky rozmístěných složek, obsahující občas naprosto zmatená data. Sbírku jsem nebudoval nikdy nějak cílevědomě, část z toho byla zdigitalizovaná má vlastní CD, část co jsem si půjčil od známých, část co jsem někde po známých stáhl.
Zde si dovolím malé odbočení pro puristy a zastánce teorie, že “kopírování zabíjí hudbu”. Jsem silně přesvědčen, že prodeje hudby zabíjí politika vydavatelství – poté, co jsem si za poměrně těžké peníze asi dvakrát za sebou koupil nějaké CD od celkem renomovaných kapel, abych zjistil, že tentokrát jsem těch 2×600 vyhodil naprosto zbytečně, protože deska nestála za nic, trochu jsem přitvrdil – CD si kupuji jen ve výjimečném případě, když mám pocit, že tím tvůrcům opravdu pomohu, tedy ideálně přímo od hudebníků. A rád chodím na koncerty, platit peníze za živou produkci je ideální. Mám několik desítek originálních CD, ale už nemám jediný důvod ve světě iPodů tuto sbírku nějak dále rozšiřovat – až bude uspokojivě zdigitalizována, CD založím hluboko do skříně a vyhodím CD přehrávač, neboť doba fyzické distribuce u hudby již pro mě skončila. Nepatřím však díky své lenosti ani do druhého extrémního tábora – P2P programy prostě nepoužívám, neboť mi přijde čas s nimi strávený jako ztracený, zkusil jsem si takto stáhnout jeden film a docela mi to na odpuzení stačilo. Mám díky tomu i klidnější spaní – místo toho, abych se trápil, že ještě mi něco chybí, vím, že mi toho chybí tak moc, že je nesmysl se kvůli tomu trápit. Jen pro vaši informaci – jsou jedinci, kteří jsou na sosání z P2P doslova závislí, a datové limity na připojení je nesmírně frustrují. Nevadí, že nemají pro samé sosání se kdy na dívat na filmy a poslouchat hudbu, případně hrát hry, potřebují to prostě vlastnit.
Čímž neříkám, že si od kamarádů nějaké filmy nenahraji, ale stejně raději chodím do kina (čehož jste tady ostatně nedobrovolnými svědky – mimochodem, byl jsem s kamarádkou na Hitch – česky to má delší název – s Willem Smithem a ta komedie je sice naprosto praštěná, ale bavil jsem se královsky), takže doma sledujeme buď to, co nám v kině uniklo, případně co chceme vidět ještě jednou. A k tomu jsem našel zalíbení v “lovení” dobrých titulů na DVD, coby přílohy různých magazínů či levné edice – nedávno jsme na to se známým udělali na Okounu speciální klub.
Mimochodem, ještě jeden postřeh – nepřijde mi ani adekvátní, aby cena standardních DVD byla tak vysoká, a to z jednoduchého důvodu. Jen v případě extrémně oblibeného filmu se na něj budu dívat častěji než jednou za půl roku, zatímco hudbu jsem schopen poslouchat znovu a znovu – faktická užitná hodnota hudebního CD je tedy proti DVD výrazně vyšší, neboli jeden “vjem” mě u DVD vyjde výrazně dráž, než u CD.
Z toho co píšu mi každopádně vyplývá, že jsem ideální zákazník na ROZUMNÄš nastavené digitální prodejní systémy – například iTunes by to mohly u zahraniční hudby splňovat (obávám se že s cenou Euro za skladbu to u české hudby bude dražší než CD), a pokud by někdo udělal rovněž rozumný video-store, kde bych měl možnost si film buď pronajmout za rozumných podmínek, nebo rovnou zakoupit, a především nebyl omezený jen na používání na počítači, okamžitě jdu do toho (StarZone to tedy fakt nesplňuje – v DVD půjčovně získám film rychleji, levněji, v lepší kvalitě a možností volby kde přehrávat, tedy nejen na počítači). Ovšem jelikož podobné podmínky u nás nejsou, tak se snažím lavírovat tak nějak uprostřed – kupuji si to, co má podle mě smysl a udělá mi to radost, případně na to zajdu do kina nebo na živý koncert, ale nebráním se ani některé věci prostě mít získané odjinud.
Abych se dostal po tomhle vykecávání k meritu věci. Přítelkyně se rozhodla, že v mé chaotické sbírce MP3 souborů udělá pořádek – vzala si iTunes, šílený PC prográmek Tag&Rename a začala “uklízet”, tedy řadit jednotlivé soubory do správných alb a podobně. Práce pro vraha, ty ID3 tagy dělali často dost zoufalí lidé, vím, proč jsem na to za poslední čtyři roky, před kterými vznikla největší část oné hromady MP3 souborů, nesáhl ;). Práce ji šla pěkně od ruky, až… mě dneska v půl sedmé ráno vytáhla v postele s dotazem, zda je v iTunes funkce “undo”. Po chvíli zoufalého vysvětlování jsem pochopil, že chtěla smazat obsah knihovny, aby tam mohla znovu vhodit všechny upravené MP3 soubory, aby si iTunes načetla data. Ovšem v dotazu, zda vymazat jen záznamy v iTunes Library, nebo také fyzicky soubory, omylem klepla na “Move to bin” – což byl kámen úrazu, neboť na disku nebylo dost volného místa a Windows začaly soubory rovnou mazat… Takže se podařilo během chvíle zredukovat sbírku z pár desitek giga na pár giga. Když jsem pochopil situaci a konstatoval, že na toto se funkce “undo” použít nedá, Péťa se z toho poněkud zhroutila, neboť předpokládala, že ji minimálně zastřelím. Další půl hodinu jsem strávil vysvětlováním, že vzhledem k tomu, v jakém stavu ty MP3 byly, v jaké kvalitě a podobně, tak k nim žádný úzký citový vztah nemám a největší opruz prostě bude znovu vkládat CD do mechaniky, případně shánět raritnější kousky, jako je například jazzrocková Nová syntéza, či některé desky od Indies (poslouchám převážně českou “nezávislou” scénu). Každopádně, kdyby mi spálila či vyhodila mé knížky, ve kterých je dobrých 20 let mého života, či pracovní věci, asi bych reagoval již poněkud nevraživě, v tomto případě se však vytrestala nejvíc sama, už tím, že na tom strávila řadu hodin práce. Asi jsme jeden překvapili druhého – Petra mě, jak byla ze smázání souborů zoufalá, já ji, že jsem nad tím v podstatě mávl rukou. A vzhledem k tomu, že ta sbírka byla opravdu hodně chaotická, ani jsem nezvažoval nějakou obnovu smazaných souborů – prostě vem je čert. Nově to budu chtít všechno udělat lépe a radostněji! :)
A tak mám teď před sebou několik závažných úkolů: vybrat nějaký rozumný interní pevný disk, který bude hodně hodně tichý a ze kterého uděláme domácí “server”; rozmyslet si, v jaké kvalitě znovu zdigitalizovat svá CD – nechat to co používám (viz screenshot), nebo být ještě nekompromisnější (nejsem hifista, co má uši jak netopýr!) a případně kde sehnat ty věci, které nevlastním na CD a budou mi chybět – asi začnu somrovat po známých a po půjčovnách. Naštěstí o levnou pracovní sílu, která bude CD zasouvat a vysouvat z mechaniky mám již postaráno ;)
— Milanek 3.6.2005 09:33 #
— Martin Lér 3.6.2005 09:43 #
Kdybych mel dost mista, pouzival bych lossless format jako opravdovou nahradu CD. Z nej to vzdy jde prekodovat treba do mp3.
iTunes Store (nebo treba Bombaj) bude ekvivalentem CD az nabidnou lossless format.
— nm 3.6.2005 10:01 #
— jakub 3.6.2005 10:02 #
— AndroidCZ 3.6.2005 10:08 #
— ushneek 3.6.2005 10:20 #
Obcas se stydim to priznat, ale obvykle nepoznam rozdil 160kbps MP3 a 128kbps AAC od originalu. Tem, co pouzivaji 192 kbps jedine z LAME, jedine bezztratove atp., doporucuji skutecne to zkusit na konkretnich skladbach.
Jinak AAC je standard, a prave ruzne video prehravace to obcas umi. Horsi je, ze to casto zerou v jinem containeru:(.
Ad p2p: Me to take znechutilo, pripojovani, odpojovani, hledani, ruzne klicky, triky, reklamy. Doporucuji BitTorrent. Prima klient pro Mac je Tomato Torrent a slusne vyhledavani: http://isohunt.com.
— Adam Nohejl 3.6.2005 10:24 #
Ad android: jak rikam, nekdo ma usi jak netopyr, nekdo nema, takze je nesmysl nutit vsechno vsem ;) Spis jsem myslel nejake zasadnejsi doporuceni ohledne VBR, tech frekvenci a podobne ;) a stereo – doporucuje se normalni, nikoliv joint..
— Martin Lér 3.6.2005 10:33 #
— AndroidCZ 3.6.2005 10:42 #
— Adam Nohejl 3.6.2005 10:49 #
— Martin Lér 3.6.2005 10:58 #
— pixy 3.6.2005 11:18 #
Jediná nevýhoda tohoto nahrávání iPodem, a to dost otravná, je, že se nahraje i roztáčení HDD, jak se záznam průběžně ukládá. :-( Ale jinak je kvalita dobrá, řeči je rozumět, je bez velkého zašumění.
— Zdeněk Bohdanecký Jr. 3.6.2005 12:34 #
– http://technet.idnes.cz/sw/sw_audio-video/sw_audio-video_mp3/testmp3128kbps040210.html
– http://www.jacobsen.no/anders/blog/archives/2004/01/20/comparison_of_mp3_and_aac.html
– http://culater.net/wikir/wikir.cgi?mode=read&arg=EncoderRoundup
– http://members.brabant.chello.nl/~m.heijligers/ipod/encodingobservations.html
– http://www.xciv.org/~meta/audio-shootout/
Jsem si to zaarchivoval, kdyz jsem psal o kompresi hudby clanek na MujMac. Kdyby nektere odkazy nefungovaly, muzu poslat archivy pro iCab;). Nejak si protrid, ktere testy jsou pro Tebe relevantni, uz se mi to nechtelo probirat.
Skoro vse se to tyka iTunes/AAC/LAME/MP3.
PS: Kdyz uz jsem se naucil psat tucne a kursivou, nevite nekdo, jak se delaji _odkazy;)?
— Adam Nohejl 3.6.2005 13:15 #
Odkazy: ten otaznicek pod polem pro vkladani textu to popisuje.
— nm 3.6.2005 14:10 #
— pv 3.6.2005 15:00 #
Známej pak ovšem přišel na to, že když to pustí na horší aparatuře (v autě), poznat to je, protože má doma nějakou zázračnou krabičku, která ten MP3 zvuk vylepšuje.
Pro mě je závěr že na mojí hluchotu je 192 MP3 až až.
— Pachollini 3.6.2005 15:51 #
Asi patřím mezi netopýry, ale rozdíl mezi mp3 a AAC – obě pořízené za stejných podmínek v iTunes, je zásadní ve prospěch AAC. Platí i při 192 kbit. Není třeba o tom diskutovat či studovat testy, stačí použít vlastní uši. Fakt nevím, co estéti v minulém příspěvku poslouchali. Leda, že by to zmiňované zázračné prznítko zvuku dokázalo degradovat každý poslouchaný vzorek na stejnou nekvalitu. Pokud neslyšíte rozdíl mezi 128 a originálem, jedná se o vyhozených 60kKč a nelze tu věc nazývat aparaturou.
Na repráku z Maca to poznat není, ale třeba už jen z originálních bílejch sluchátek to musí slyšet “každej”, kdo to myslí trochu vážně.
Argument, že mp3 je všestranější od lidí z mac komunity neberu. Buď si hudbu pouštím z maca nebo kdekoliv jakkoliv z iPoda. Prostě, pokud se bavíme o kvalitě komprimované hudby, není co řešit.
Takže moje jednoznačné doporučení = 192 AAC + pro připojení k domácí aparatuře nebo v autě linkový výstup z iPod Docku nebo nějaký redukce: SiK, SendStation, ...
— Petr Pivonka 4.6.2005 01:21 #
Ad ripovani: – jsem uz sice trochu nahluchlej, ale rozdil mezi 128 kbps mp3 a originalem poznam na rozumnych sluchatkach/reproduktorech bez vetsich problemu. Pri podrobnejsim zkoumani se da (ve vhodnych pasazich) pomerne jednoznacne rozlisit i 192k mp3 (iTunes RIP), u LAME RIPu uz mam velke problemy. Zkousel jsem nejakou dobu porovnavat kvalitu IT a LAME RIPu ze stejnych zdroju, nakonec jsem skoncil u LAME s >192 VBR a nejvyssi kvalitou algoritmu (cas neresim, ripovat se da i na pozadi, nebo v noci). V pripade upgradu zvukove aparatury se mi totiz nechce vsechno znovu preripovavat, navic 192k VBR nezabira o moc vic mista, nez treba 160k CBR.
A ted jeste mozna ten nejdulezitejsi poznatek: hudba naripovana na vyssi bitrate mi vetsinou zni lip uz jenom proto, ze to o ni vim:-)
Ad disk: – fluidni loziska uz snad dneska pouzivaji vsichni vyrobci, tj. roztoceny disk prakticky neni slyset. Pohyb hlavicek uz nekdy ano: u Maxtoru v tomhle pripade opravdu hodne pomuze zapnuti AAC (hlavicky pak nejsou slyset vubec, ztrata vykonu u disku je pritom zanedbatelna). Kdyz jsem si nedavno vybiral disk do svoji externi krabice, resil jsem stejny problem. Seagate dojelo prave na svevolne kalibrace hlavicek (ci co to vlastne v nestrezenych chvilich provadi), Maxtor na trochu vyssi vibrace celeho tela disku (mam ho v kompu a az na tenhle nesvar jsem s nim jinak maximalne spokojeny), takze nakonec jsem po precteni nekolika recenzi na netu skoncil u Samsungu (ackoliv jsem predtim ani netusil, ze uz delaji i HD:-). Je tichy, vibruje a topi o neco mene nez Maxtor, pohyb hlavicek je slyset opravdu minimalne (=s uchem prilepenym na krabici).
— MinDa 4.6.2005 05:34 #
Ad disk: Jsem taky nevedel ze Samsung dela disky! Mozna mrkni jeste na Hitachi. Do NB jsou nejlepsi (mam), ale i stolni delaji, pokud vim, kvalitni a tiche. Kdyz to mas na MP3 a jde ti o ticho, nemusis si taky vybrat buhvikolik otacek.
— Adam Nohejl 4.6.2005 10:32 #
Pro prevod do MP3 je prinejmensim dobrou volbou LAME, je zdarma, open source, kvalit dobra. Zminovana rychlost prevodu (viz vyse) mi prijde nepodstatna, konverze do mp3 je otazkou 3 az 4 minut (procesor PIV 2.8 GHz), to uz trva dele grabovani (zvlaste v pripade hodne poskrabanych CD).
— n/a 6.6.2005 14:36 #