Matrix nás dostal
14. 03. 2005, 4:41 · Ze života
Díky mé aktivní přítelkyni jsme se jako náhradníci dostali do družstva, účastnícího se hry Matrix, popsané jako ”(nejen) orientační hra Prahou a okolím, časem a prostorem” – pokud znáte hry jako Bedna, Tmou a podobně, jedná se o variaci na dané téma, v tomto případě rámované “matrixovským” příběhem. Hru pořádalo sdružení Velký vůz a konala se v noci z pátku na sobotu – sedmdesát pětičlenných družstev vyrazilo do večerní Prahy něco kolem půl sedmé od MFF na Malostranském náměstí. Na cestu jsme samozřejmě dostali modrou a červenou pilulku – v modré se skrýval první záchytný bod, červenou musely teamy dorazivší do cíle odevzdat neporušenou. Odhadovaný herní čas – 15-18 hodin. Počítaní času v Matrix time, což byl odpočet od začátku hry – pro mě totální chaos, k tomu to završili organizátoři, neboť díky komplikacím při startu nebylo jasné od kterého okamžiku se vlastně odpočet má počítat – takže propočet jízdního řádu tramvají nemohl vyjít, a podobně. Ale to byla jen drobná chybka.
A tak počalo hemžení po Praze – nejdříve na Kampě, a pak jsme se rozeběhli za různými indiciemi po celé Praze – oblíbené byly pomníky, konkrétně na Petříně, v Chotkových sadech a na Vítkově (ano, TEN). Někde na nás čekala šifra, po jejímž vyluštění jsme získali jedno z hesel, jinde jen postupovka na další šifru. Hesla byla potřeba pro vědmu, která nás měla poslat dál, kde je vědma, jsme se dozvěděli na určité adrese v Praze, kde bylo nutné být v konkrétní čas a čekat na kontakt – kterým byl nakonec ve stylu Matrixu zvonící telefon v budce. Další šifru bylo nutné vyzvednout od informátora v metru, jinou v tramvaji, další byla uprostřed Nuselského mostu… Prostě pobíhání po celé Praze a dumání, co to sakra může znamenat :) Pokud jste jezdili v pátek večer metrem, možná jste si všimli skupinek, které něco drásali na papíře… a nebo chlápka v buřince a s nápisem Mezinárodní měnový fond na hrudi :)
Zde musím konstatovat, že zatímco Péťa na výbornou splnila funkci sportsmana, který absolvoval lezení do zběsilého kráteru na Petříně či úprk na trase Mírák-Riegrák-Vítkov-Karlín, já jsem skvěle splnil funkci idiota, který NEbyl schopen projít na papíře bludiště na úrovni Mateřídoušky. No nic :)
Každopádně, náš převážně dívčí team (3:2) nakonec bohužel pohořel a nedostal se ani přes základní část, prostě jsme některé šifry, kde nebyl jasný postup, nelouskli :/ Holt nám chybí zkušenost a fantazie, asi si předplatím Malého křížovkáře :) Vzdali jsme to chvíli před pátou ráno, kdy bylo jasné, že jsme definitivně v koncích, ani v závěru jediné celé postupovky, kterou jsme vyluštili, jsme nezjistili co je heslo – to bylo, jak jsem zjistil později, napsané Braillovým písmem na dně kbelíku, který byl zabořený do Vltavy na severní straně Střeleckého ostrova a naplněný barevným slizem. My jsme zjistili jen to, že barevný sliz má teplotu asi 0 stupňů a šťourat se v něm je fakt peklo.
Dojem z byť malé absolvované části je veskrze pozitivní, tím, že jsme byli vedeni určitým příběhem, byla hra zajímavější. Na Bednu se určitě rvát nebudu, takový šifrér nejsem, ale podobné hravé věci mě baví – tak je to i tip pro vás, jak můžete trávit volný čas :) Měl bych si zase zahrát alespoň Scrabble, lepší než nic ;).
— rarach 14.3.2005 16:38 #
— Martin Lér 14.3.2005 17:27 #
— Jarda from Reservoir dogs 28.5.2005 00:41 #