O myších a lidech
13. 08. 2004, 6:59 · Ze života
Tak jsem včera odpoledne odvezl potkánka uspat, protože i přes veškerou snahu dvou doktorů se neprojevovalo žádné zlepšení a byl už ve značně špatném stavu. Vzhledem k tomu, že jsem si na to krásné zvířátko hodně zvykl, neměl jsem sílu u toho být a po domluvě s doktorem jsem zbaběle prchl. Jen mi poté zavolal výsledek pitvy, a zdá se, že jsme mu prostě pomoct nemohli – zažívací trakt nefungoval dobře, možná se jednalo o vrozený problém, který se projevil až později. Díky tomu, že měl nafouknuté vnitřnosti, nemohly pořádně fungovat plíce, proto ty potíže s dechem. Škoda, že nešlo nic dělat, poslední dva týdny jsem s ním byl na veterině skoro denně a viděl jsem, jak mi odchází před očima. S něčím prostě nenaděláme nic.
Jelikož jsem postupně byl u dvou zvěrolékařů (a až ten druhý korektně určil diagnózu, není však jasné zda by včasně určení opravdu pomohlo), uvědomil jsem si zajímavý paradox – o zvířatech a lidech. Pokud máte pocit, že vaše zvířátko léčí špatně, jednoduše se seberete a jdete k jinému doktorovi – prostě proto, že chcete mít jistotu, že jste pro svého mazlíka udělali vše, co jde.
Pokud budete člověk, zavřený ve špitále, myslím, že vám něco podobného jen tak neprojde, i konzultace jiných specialistů asi nejsou žádná trivka. Nebudu se divit, pokud se na vás lékaři budou dívat jako na kverulanta, či se přímo budou tvářit, jak bylo ublíženo jejich egu. Ale – pokud odhlédneme od toho, že i doktor je placen jen za to, aby pořádně dělal svou práci, jen na to ještě není zvyklý, že je “jen” doktor – je to o stejném vztahu zákazník/dodavatel, jako cokoliv jiného, jen nám účet nevystavuje lékař v hotovosti, ale posílá ho naším drahým pojišťovnám. Zkuste si spočítat kolik tisíc ročně zaplatíte na zdravotním pojištění, a co se s penězi staně vlastně nemáte šanci zjistit… Do ošetření potkánka jsme taky vrazili pár stovek, ale víme přesně komu a za co.
A to raději nebudu mluvit o euthanasii… To zvířátko se trápilo a nebylo mu pomoci, a tak jsem raději zvolil snadnější konec pro nás oba. Kdo mi to dovolí, nebo rozhodne za mě, pokud se ocitnu ve stejné situaci já?
No nic, jdu si koupit želvu. Ať si mají mí vnuci s čím hrát.
— Fajfka 13.8.2004 18:47 #
— DalCo 13.8.2004 18:52 #
— ondra 16.8.2004 00:44 #
— hnědka 16.8.2004 03:56 #