Tento blog obsahuje subjektivní názory o věcech, které mě zajímají a baví, jako jsou počítače Apple a Mac OS X, mobilní technologie, internet, kultůra, jídlo a další závažné věci. Přípomínky možné :)
Blog není mrtvý, jen odpočívá!
Okoun - Můj oblíbený diskusní server… Lupa.cz - Server o internetu ze všech stran… Marigold - O GSM, 3G, WiFi a dalších divných věcech VĂšČAKO - CDMA kouzelnický kotel
Bohužel nám v pátek v 18 hodin spadla v práci linka (SHDSL) a jelikož se v Telekomice O2 pracuje až v pondělí (resp. v sobotu 8 – 12), tak najela až teď ráno. MaLer.cz sice nesedí ve firmě, ale DNSko ano, a díky špatné konfiguraci, když se měnil naposledy ISP, jsem neměl nakonfigurované sekundární DNS. Takže díky této hloupé chybě nebyl server dostupný, i když s webem jako takovým nebyl problém.
Díky výpadku jsem měl víkend zpestřený výjezdy do firmy (první debugovací pravidlo je – restartovat modem), a odladěním IS, aby se na terminálovém serveru choval korektně (z důvodů, které jsem nějak nepobral, se na TS choval nekorektně, zatímco na normálních stanicích bez problémů).
Takže zároveň zahajuji sledování, zda existuje ISP, který je schopen poskytovat kvalitní služby na vlastní infrastruktuře s rozumnou zárukou dostupnosti a rychlosti řešení problémů, zároveň za sumu nižší než astronomickou. Pokud někoho zajímá co přesně myslím, tak 1-2 MBit bez agregace, v obou směrech, s provozem pokud možno v licencovaném pásmu nebo po jiné vlastní vyhrazené infrastruktuře, SLA na dostupnosti 99,5% a lepší, řešení problémů pokud možno v rámci hodin, ne dnů (nic nebylo horší, než bezmocnost při čekání, kdy se Telekomika k něčemu dokope).
Naprosto bezvýznamný příspěvek o tom, jak je fajn, když jde elektřina a služby fungují ještě o kousek lépe, než čekáte. A také proč D-Link modem je šmejd :).
Jelikož se občas objeví stížnosti, že se málo věnuji osobnímu životu (ahoj babi!), tak pár postřehů, které si ještě pamatuji – něco k uplynulému víkendu a také "výletu" Pendolinem do Ostravy.
Včera po půlnoci jsem (díky Jyxo.cz :) vyhrál na Radiu 1 lístek na úterní koncert Legendary Pink Dots v Roxy. Ráno jsem dostal anglické paperbackové souborné vydání 4 dílů The Hitchhiker’s Guide to the Galaxy od Douglase Adamse (chybí Mostly Harmless, ale to oželím) a v práci mi kolega DČ věnoval kartu s kreditem na iTunes, která se mu asi rok válela nevyužitá na stole – tak jsem mohl nakoupit na iTS hry pro nový iPod, abych mohl napsat pro vás co nejlepší článeček :).
No, na kraj světa to nebylo, ale na kraji republiky ano – o minulém víkendu jsem na chvíli položil nohu i na území Polské republiky, ke které nás dovezla Tatra 613 (a mého PowerBooka jsem měl v Tatře většinu soboty na klíně). Ale popořadě...
Pokud si někdo myslí, že vláda té smečky, která tu byla doposud, je snad prospěšná, nechť si laskavě nejdříve prohlédne například návrh státního rozpočtu na příští rok. Mandatorní výdaje rostou, peníze na investice klesají. Tomu říkám pozitivní vývoj!
Jelikož k dopsání zápisků z velice příjemné víkendové akce u Jirky Jirouta se nedokopu dříve než zítra, dnes se alespoň vrátím k jiné fajn události minulého týdne: koncertu Psích Vojáků ve Vagonu.
Tahle kapela a její frontman, který vydává i samostatné desky, je moje srdeční záležitost již mnoho let, vlastně od střední školy (ale to jsou skoro všechny mé “srdeční” kapely, jsem stará konzerva :), a ve středu jsem se po dlouhé době opět dokopal na jejich koncert. Díky bohu za Vagón, který jako jeden z mála pražských rokových či alternativních klubů funguje i přes prázdniny, jinak samý jazz pro turisty a nebo disco (nejlépe z 80. let).
Koncert byl z mého pohledu úžasný, přičemž výraznou měrou se o to postaralo publikum, ale i sám Filip Topol, který vypadal v pohodě, hrál dobře a zpíval srozumitelně. Po dvou méně známých začal navlékat jednu starou pecku za druhou (i když Krasobruslař nebo Píseň jsou novější) a odehrál je s takovou chutí a nasazením, že publikum doslova šílelo (či případně šílící publikum ho dovedlo k tomu nasazení – to právě neumím říct!). Při přestávce byl vyprovozen bouřlivým potleskem a jediný přídavek byl doslova vynucen skandovaným potleskem. I poté jsme se dožadovali dalšího, nejvíc Marilyn Monroe, ovšem to už FT zaklapl piano. A podle všeho ho pěkně naštval agresivní fanoušek, který mu šel na pódium vysvětlit, že by teda tu MM jako zahrát měl…
Jak je tvorba Psích Vojáků přinejlepším zadumaná (ne-li přímo depresivní), z tohoto koncertu jsem k mému překvapení odcházel doslova nabit energií – díky PV, i díky divákům. Moc by mě zajímalo, jestli to ti lidi na podiu “viděli” stejně...
Jak jsem se v diskusi pod Mighty Mose vyjadřoval s nadšením o Microsoft IntelliMouse Explorer, tak se mi dnes pomstila a opět umřela. Žádná novinka, za těch 5 let co tuto jednu myšku používám, ji známý zkracoval zlomený ocásek již několikrát (a to je pro mě snad jediný argument pro bezdrátovou myš), tentokrát to vypadá na nákup nové, tak jdu vybírat. Mighty Mouse to ale nebude :). Jaké máte tipy? Vyhovuje mi spíš masivnější myš, IntelliMouse Explorer není žádný drobek…
...závada nebyla na vašem přijímači.
Něco na tom bude. Aneb proč jsem ze sportovní haly odcházel strašně zklamaný. 
Jak dopadla bojovka Jirky Jirouta z pohledu mého jste si již možná přečetli, jak to viděl organizátor? To najdete zde!
Ponechám bez komentáře, jinak bych byl velice, VELICE sprostý.
Jelikož k dopsání zápisků z velice příjemné víkendové akce u Jirky Jirouta se nedokopu dříve než zítra, dnes se alespoň vrátím k jiné fajn události minulého týdne: koncertu Psích Vojáků ve Vagonu.