Tento blog obsahuje subjektivní názory o věcech, které mě zajímají a baví, jako jsou počítače Apple a Mac OS X, mobilní technologie, internet, kultůra, jídlo a další závažné věci. Přípomínky možné :)
Blog není mrtvý, jen odpočívá!
Okoun - Můj oblíbený diskusní server… Lupa.cz - Server o internetu ze všech stran… Marigold - O GSM, 3G, WiFi a dalších divných věcech VĂšČAKO - CDMA kouzelnický kotel
Podle oblíbeného hesla "za pět minut dvanáct" jsem se v neděli (na kole :) vypravil do centra na poslední den výstavy Polský komiks dnes. Číst komiksy ve stoje je teda fuška, ale ty dvě hodiny (před definitivním zavřením) stály za to
Já místo zábavy (Hellboy + Ropa) zůstal v posteli s květnovou chřipkou nebo čím (ne, není to kódové jméno pro slečnu :) a utrpení jsem dovršil sledováním zápasu ČR – USA. Po divokém utkání, kde jsme do půlky třetí třetiny vítězili spíš díky štěstí se bohužel štěstí nakonec odvrátilo – vlastní gól, občas divné pískání rozhodčího a nakonec nervák u nájezdů. Češi byli dobří, ale američani holt lepší. Škoda, kdyby zlato zůstalo doma, bylo by to fajn. Každopádně – “Hoši, děkujem!”. No, alespoň mám zase na rok klid od sledování televize :).
Pokud nemáte co dělat ve středu večer a máte alespoň vzdáleně podobný vkus jako já, mám dvě doporučení: od šesti hodin se bude konat čtení z nového comicsu Hellboy: Spoutaná rakev a beseda s lidmi z ComicsCentra – předčítat bude překladatel Jan Kantůrek, který je známý především překlady Pratchettovy Zeměplochy. Akce se koná v knihkupectví Dům knihy Kanzelsberger na Václaváku, podrobnosti na webu ComicsCentra. Mimochodem ve čtvrtek začíná veletrh Svět knihy, kde se určitě objeví určitě jak nové comicsy, tak spousta dalších titulů.
No a poté není nutné chodit daleko – večer od půl deváté (dost času na gyros :) hraje má oblíbená rocková(?) kapela Sdružení rodičů a přátel RoPy, nebo RoPa, v Rock Cafe na Národní – vlezné za 89 Kč, nudit se rozhodně nebudete :)
To nejsem sprostej, to je jen citát, podle kterého vznikl i název blogu – jako vysvětlení, proč je tady v posledních dnech míň příspěvků než jsem chtěl. Naštěstí GPRS se umoudřilo (ehm…), server opět běží, pracovní resty snad vyřeším dneska/zítra a nějak se zmátořím z “dárku”, který jsem dneska dostal předčasně k narozkám, totiž čerstvé kopačky. Aspoň za ten krásný čtvrtrok musím být rad. No nic.
Kdybych to viděl fakt černě, tak znovu zajdu na “film o filmu” nazvaný Ztracen v La Mancha, aneb jak utopit Terry Gilliama, Dona Quichota a pár desítek milionů USD ve španělském bahně a nenatočit žádný film. A pokud by ani to nepomáhalo, tak: ňíkej si mantru Je mi nádherně... (Pokud vás zaujmou texty Ropy, hrajou v sobotu na United Islands of Prague, případně v pátek je literárně-hudební Ropátek – viz web. Jsou opravdu dobří)
Dneska (vlastně včera) jsem shlédl v kině tenhle kouzelný animák. Nebojte, žádná počítačově generovaná obluda či ryba, ale klasický (skoro výhradně) 2D animovaný film s hravým (a ujetým) příběhem plným různých nápaditých (a často ujetých) gagů, s karikaturní kresbou postaviček, pěkným hudebním a zvukovým doprovodem (ve filmu se skoro nemluví) a vůbec – prostě francouzský protipól americké animované produkce v tom nejlepším slova smyslu. A asi není dobrý nápad na to brát malé děti :) Stránka o filmu (ze které si uděláte představu alespoň o stylu grafiky). Až do konce měsíce hrají dvakrát denně v kině Praha (v pasáži na rohu Václaváku a Jindřišské).
Možná jste zaregistrovali výkřiky některých pohlavárů v EU (německý Schroeder či švédský Persson) o tom, že přistupující nové členské státy EU mají moc nizké daně – považte, Slovensko má jako daň z příjmu pouhých 19%! Výroky z kategorie “předvolební bludy” – právě ČR a Slovensko má spolu s Maďarskem a Francií nejvyšší nepřímé zdanění příjmů – viz. článek na iHned.
Ranní návraty domů (ať už ze "šichty" nebo z "pařby") nebývají právě nejsvětlejším okamžikem dne, ale někdy se poštěstí natrefit na epizodku, která potěší a překvapí
Máte smůlu, tohle je můj blog, a tak tu nebudou jen IT věci :) Včera jsem viděl film, který mě za poslední dobu oslovil asi nejvíc – Hodiny. Já vím že už se hrají dlouho a že získaly Oskary a další ceny, ale dostal jsem se na ně až teď. Rozvalen na pohovce v předposlední řadě Aera jsem byl dvě hodiny doslova uchvácen
Nojo, už to tak bude, díky posledním událostem se ani já nevyhnu tomu, založit si vlastní blog. No, ani sem se tomu vlastně moc nebránil :) Proč mám svůj blog, jak to bude s MujMACem a tak vůbec? Pokud vás to jen trošku zajímá, tak čtěte dál